Mariánská lyžovačka
Pátek 14. - neděle 16.2.2003
"Zima přeje připraveným!" - hlásá jistý reklamní slogan. Ano. My jsme byli připraveni. Byli jsme připraveni na to, že nám paní Zima nadělí super sněhové podmínky. Vyrazili jsme do Mariánek a užívali si sněhu. Byli jsme tři: Danča, Kvítko a já. Ano, byli jsme tři - akorát na mariáš! Již v pátek ve vlaku jsme s ním začali a vyprovokovali jsme jistého pána, zkušeného mariášníka. My s Kvítkem jsme vzpomínali na pravidla mariáše a Danča se to učila, no a pán se samozřejmě neudržel a začal nám radit. Cesta uběhla takto celkem rychle a my už jsme vystupovali z vlaku a mířili do jedné ze čtvrtí Mariánských Lázní - Hamrníky.
 |
| Páteční večeře |
|---|
Jak jsme se blížili k domu Šídla, Kvítkovo kámoše a našeho hostitele, procházeli jsme mezi novými a krásnými rodinnými domy. Zajímavá čtvrť! To jsem opravdu nečekal. My jsme bydleli samozřejmě v tom nejhezčím domě. No vlastně v garáži. Byla to místnost nad garáží se stolem na ping-pong, dvěma postelemi. Mohli jsme také využít kuchyňku a sprchový kout s WC. Vše nové, nablýskané, ale vkusné. Nic lepšího bysme určitě v okolí nenašli!
Tak jsme se ubytovali, uvařili si kotel těstovin, které nám vystačily i na druhý den k večeři, pokračovali ve hře v mariáš, ale hlavně plánovali zítřejší lyžařský výlet. Danča byla nervózní z Kvítka, protože se bála jeho návrhů na délku a náročnost trasy.
Druhý den jsme vstali a vyrazili na bus, který nás odvezl do centra Mariánek. Šel s námi i Šídlo, ale dal si skromnější cíle než my a později nás opustil. Pěšky jsme vyšlápli na golfová hřiště (bohužel nefungovala lanovka) a pak už jen po lyži na Smraďoch (opravdu smrděl), přes Vlčí vrch (kde byl hluboký sníh, náročný terén, ale krásný pohádkově zimní les) na Prameny. Tady nastalo rozhodování, zda jet autobusem (pro byla hlavně Danča) nebo dál na lyžích (pro byl hlavně Kvítko a Marťan). Nakonec zvítězila druhá varianta - po lyži jsme tedy dojeli na Kladskou a odměnili se polívčičkou a pivečkem!! No a pak už jen sjezd a rovinka do Mariánek.
Večer jsme byli tak unavení, že jsme šli po večeři brzy spát. Stihli jsme jen sníst těstoviny ze včerejška, které nám Šídlo ještě přichutil; Kvítko to zalomil brzo a já jsem s Dančou ještě vyzkoušel stolní tenis, ale dlouho jsme to nevydrželi.
| Židovský hřbitov na Panském vrchu |
|---|
 |
V neděli jsme vyrazili na lyže jen dva. Danče stačil včerejší výlet a vychutnávala si den volna. Kvítko a já jsme zamířili jiným směrem než včera - Český les. Vybrali jsme si jeden z nejvyšších vrcholů z okolí - Dyleň (940,3 m.n.m.). Nejdřív jsme došli lesem do vesničky Drmoul a pak jsme to zkoušeli po loukách a polích po lyži, ale občas se pod sněhem objevily kameny a hlína. Nakonec jsme ho našli, v lese byl schovaný židovský hřbitov. Byl pokrytý zimní peřinou a náhrobky měly objemné a vysoké bílé čepice. Prohlédněte si fotky! Cestou jsme ochutnali jeden z mnoha místních železitých pramenů a napojili jsme se na zelenou značku. Cesta byla většinou lesem po prohrnuté cestě, ale ubíhala docela rychle, i když sníh začal místy pěkně klouzat. Blížili jsme se ke státní hranici - dorazili jsme na bývalou signálku, ještě se zachovalými posedy pro vojáčky. No a pak už nás čekal jenom strmý kopec na vrchol. Vrchol byl dobyt!!! … No, nic moc. Na vrcholu vysílač, budova v hrozném stavu obehnaná zdí a drátěným plotem. Posvačili jsme, pohlédli do Němecek, pozdravili jsme místní hlídací psy a vydali se na spanilou jízdu dolů. Bylo to nádherný!! Svištěli jsme a užívali si to … až do doby, kdy jsme začali hledat značku. Brali jsme to cestou necestou a mysleli si, že máme správný směr. Pak jsme vyjeli z lesa a po několika poradách nad mapou jsme se konečně našli. Dostali jsme se na samotu Nový Svět. Stočili jsme to více k hranici, ale moc jsme si nezajeli. Nakonec jsme toho zas tolik nelitovali. Jeli jsme po zasněžených lukách, nahoru a pak dolů. Nádhera!!! Dojeli jsme do vesničky Brtná, ochutnali poslední minerální pramen a došli pěšky na zastávku Dolní Žandov. Vlakem jsme se vrátili do Mariánek a začala rychlá akce: měli jsme 1 hodinu a 20 minut na přesun do Hamrníků, sbalení, jídlo, úklid, rozloučení a přesun na nádraží. Měli jsme obavy, ale nakonec jsme to stihli v pohodě. Cesta vlakem ubíhala celkem v pohodě - hráli jsme mariáš.
A co bude příště za víkendovou akci? - Jarní voda!!!!!!!
Marťan
| Marťan coby sněžný světoběžník |
|
| Vrchol Dyleně - živoucí relikvie komunistické éry |
|---|
|
| Dyleň z Nového Světa |
|---|
|
