Prehistorie ...
Středa 2.10.2002
Po více než půl roce se uskutečnila v pořadí 2. informační schůzka. Kromě přátelského klábosení a domluvy termínů dalších akcí byly předloženy k hlasování dva návrhy, které upravují pravidla společenstva:
První se týkal dosavadního omezení při vstupu do SDA - adept musel být skautem/skautkou z našeho střediska (důvod tohoto pravidla byl prostý - SDA bylo ve fázi rozjezdu a to se vždycky dělá lépe s lidmi, kteří se navzájem znají). Teď už je však společenstvo zaběhnuté a nic tedy nebrání tomu, aby se zapojili i ostatní. Takže - hlasovací otázka zněla:
Jste pro zrušení výše uvedeného pravidla, tedy chcete, aby se SDA otevřelo světu?
Odpověď byla jednomyslná - ano. Znamená to tedy, že od této chvíle se může členem SDA stát kdokoli, který ovšem splní ostatní vstupní podmínky.
S druhým návrhem přišel Kvítko se záměrem nalákat více lidí k plnění vstupního testu a následnému členství. Je jednoduchý - zatímco doposud se akce SDA mohli zúčastnit jen jeho členové, od nynějška nechť má každý právo zúčastnit se jedné akce nezávisle na tom, je-li členem či nikoli. Takový "divák" se samozřejmě po prožití úžasné akce pro naši činnost nadchne a pustí se do plnění vstupního fyzického testu. Hlasovalo se tedy o následující otázce:
Souhlasíte s výše uvedeným pravidlem, tedy s tím, aby každý měl právo zúčastnit se jedné akce SDA, nezávisle na tom, je-li členem či nikoli?
Opět nebyl nikdo proti - takže vy, kdož ještě členy nejste, pojeďte s námi na nějakou akci, která vás láká. Uvidíte, že se od nás už neodtrhnete!
Neděle 2.6.2002
Kvítko, King a Marťan si dali dostaveníčko na Radyni. Účel? Zalézt si a garantovat prusíkování pro případné zájemce z řad adeptů SDA. Bylo nádherně, lezlo se skvěle. Ještě skvělejší však byly výkony Malíčka a Anděla, kteří se v průběhu dne dostavili s jediným cílem: vyprusíkovat na tradičním místečku a získat tak další zkoušku do svého vstupního fyzického testu. Oběma se to bez větších problémů podařilo. Pro Malíčka to byla zkouška poslední, takže nahoře nad převisem ho čekaly gratulace; je členem! Takže už je nás pět a netrpělivě očekáváme další přírůstky!
| Kvítko medituje ... | ... a Malíček prusíkuje |
|---|
|
|
Středa 22.5.2002
Konal se další ultramaraton. Na tradiční sraziště (konečná tramvaje č.4 na Košutce) dorazili na 19tou hodinu Hombre, Skrblík a supervisor Kvítko (i když: na toho se muselo chvilku počkat). Oba účastníci běželi podruhé, oba běželi za stejným cílem - členstvím v SDA. Avšak již před startem to nevypadalo dobře: Skrblík se nikterak extra necítil, Hombre si vzpomněl, že před nedávnem daroval krev. Navíc, podmínky byly vskutku ohavné: vedro, dusno.
První kilometr se odehrál jako obvykle v rychlém tempu, ale Hombre již trochu zaostával. Krize s jasnou příčinou - oslabení z nedostatku krve - vyvrcholila na půldruhém kilometru (u Kamenného rybníka), kde to zklamaný Hombre musel chtě nechtě zabalit. Byl tak na dně, že se raději rozloučil a šel rovnou domů. Dál tedy pokračoval už jenom Skrblík. Ale i ten po čase polevil a nakonec jen s velkým vypětím všech sil a vůle dosáhl svého náhradního limitu - 1:10. Přesněji, zaběhl za 1:09:02:04. Avšak i to je čas hodný nového - v pořadí už čtvrtého - člena SDA. Bravo!
| Start! | Skrblík v cíli - již podruhé |
|---|
|
|
Sobota 11.5.2002
Plnily se hned dvě zkoušky: odpoledne šplhání nebo prusíkování 10 m po laně, v noci pak spaní pod širákem bez spacáku. První disciplína se odehrála po páté na Velké skále pod Radyní. Lezením rozehřátý Marťan a natěšený Skrblík neměli se splněním vážnější problémy, prý jen překonání hrany převisu dalo trošku zabrat. Nad vším bděl supervisor King.
Poté se trojice odebrala k hospůdce u Radouše. Tady hošani poseděli do osmé hodiny a pak vyrazili směr Andrejšky. Západ slunce byl krásný, ale počasí nevěstilo nic dobrého: od jihozápadu se valila těžká bouřková mračna a občas se i zablesklo. Účastníci se však nezalekli a našli si pěkné místečko ke spaní: palouček s ohništěm, ze dvou stran obklopený skalami s pro bivakování příhodnými převisy. Po opečení buřtíků se šlo na kutě. Avšak déšť na sebe nenechal dlouho čekat a tak se museli spáči stěhovat pod převis. Zde už přečkali zbytek noci celkem v pohodě, takže se ráno, sice poněkud navlhlí, mohli všichni radovat ze splnění této zkoušky. Navíc, pro Kinga a Marťana to byla zkouška poslední, takže se stali členy SDA! Gratulujeme!
Úterý 7.5.2002
Hombre, Anděl, Kuba, Ryska a Hany se rozhodli splnit si spaní pod širákem bez spacáku, a to během výpravy na tábořiště jejich oddílu v Šitboři u Poběžovic. Vzhledem k nadmořské výšce byly zdejší podmínky poněkud drsnější než v Plzni. Avšak kromě Hanyho, který začal příliš zostra (lehká bunda, košile, tričko) a pak kolem druhé hodiny ranní odpadl, všichni obstáli. Vybavení - teplé bundy, svetry, vesty, jedna karimatka a kousky prkének, které se v okolí našly. Jinak, počasí jim přálo: noc byla jasná, nepršelo. Zbývá jen poznamenat, že kluci celou noc udržovali oheň. Avšak protože diskuse na toto téma začala až o den později, nehraje to vůbec žádnou roli.
Pátek 3.5.2002
Kvítko s Malíčkem si dali dostaveníčko za účelem splnění zatím nepokušeného: spaní pod širákem bez spacáku. Původně se chystali přečkat noc ve starém lomečku pod Radyní, ale nakonec zůstali na mnohem lepším místě kousek odtud: na Svatební skále. Po vychutnání krásného májového večera a dlouhé debatě o všem možném i nemožném šli spát (kolem 1:00). K tomu si vybrali pěkné místečko na okraji skály - asi 1 cm vysokou a 2 m2 velkou vrstvu jehličí pod malou borovičkou. Kvítko spal pouze s vybavením na jednodenní túru v Alpách, Malíček zase použil celtu a běžnou bundu. Spalo se celkem dobře: ačkoliv ještě cestou na Radyni to vypadalo přinejmenším na celonoční déšť, nakonec Kvítko zaregistroval za celou noc dvě kapky. Akorát vanul docela silný větřík, který z těla teplo vyfoukával. Malíček byl vůči němu díky celtě imunní, Kvítko nasadil jeden ze svých posledních trumfů - pláštěnku. A zabralo to. Takže zbytek noci byl docela v pohodě.
A druhý den? Ráno se nejprve stal Kvítko členem SDA, neboť toto byla pro něj poslední zkouška. Teprve potom se jelo na snídani. Dodatečně se oba aktéři přiznali, že odpoledne nějakou tu hodinku dospávali. Ale ne kvůli spaní bez spacáku, nýbrž kvůli krátkému spaní - choďte na kutě dříve!
| Májová noc, má zvláštní moc ... | ... a co teprve ráno! |
|---|
|
|
Pátek 3.5.2002
Uskutečnilo se již třetí plnění ultramaratonu. Jako účastníci se na startu sešli Hombre, Kuba a Malíček. Dle supervisora Marťana podmínky nebyly přímo ideální: sice nepršelo, ale zase bylo příliš teplo a dusno. I přesto se zrodila senzace: Kuba - čerstvý adept SDA - splnil tuto pro sebe první zkoušku hned v novém rekordu! Ale dařilo se i ostatním: Malíček napodruhé zaběhl solidně a je spokojen; Hombre prý běžel velmi dobře, ale bohužel, v nepřehledném místě za osmým kilometrem špatně zabočil (nebo spíše neodbočil), a tak prostě nenašel cíl. Shrnuto -
| jméno | čas | komentář |
|---|
| Kuba | 0:55:26:00 | zase rekord - kam až to půjde? |
| Malíček | 1:14:11:00 | bez pohorek je to lepší, co? |
| Hombre | nenašel cíl | chystá se na to znovu! |
Pátek 26.4.2002
Uskutečnila se v pořadí druhá jízda na kolech. Na srazu v 16 hodin u kluboven se objevili Kvítko, Hombre a Anděl; jako dohlížející účastník prvního konání zkoušky, supervisor, se dostavil Malíček. Následoval volný přesun k Tyršovu mostu, chvilka příprav, startovní foto a - mohlo se vyrazit! Podmínky závodu celkem přály, ale nelze říci, zda byly lepší či horší než minule: bylo sice poměrně teplo, ale zato foukal silný protivítr, navíc byl na silnici, zejména na začátku, skoro nesnesitelný provoz.
| Na startu ... |
|---|
 |
A vlastní závod? Všichni tři účastníci zajeli trať pod limit i s rezervou. Shodli se, že nejkrizovější úsek bylo nechvalně známé stoupání z Předenic do Netunic: již unaveni z protivětru na předchozích rovinách museli závodníci nastoupat přes sto výškových metrů! Nejvíc si asi máknul Hombre, který v cíli spadl v křečích z kola do pankejtu a tam chvíli bezmocně ležel, než se vzpamatoval. Suma sumárum, měřeno stopkami -
| jméno | čas | komentář |
|---|
| Kvítko | 47:06 | hmm, nový traťový rekord! |
| Anděl | 55:30 | také solidní jízda |
| Hombre | 58:00 | rezerva v čase, jinak nadoraz |
| Anděl v cíli ... |
|---|
 |
| ... a Hombre taky! |
|---|
 |
Pátek 12.4.2002
Na tento den vyhlásili King s Marťanem druhý termín ultramaratonu. Měli přijít i jiní, ale nakonec se na startu sešli jen oni dva a Kvítko, který jim na kole dělal doprovod. Podmínky byly dobré, příhodná teplota, trasa suchá. A pánové předvedli úžasný výkon - celou trasu celkem v pohodě zaběhli za nový rekordní čas 56:35! Oni snad někde tajně trénovali, nebo jim pomohlo to, že na rozdíl od předešlého běhu nebyl na trase ani kousíček bahna? Ale kdepak. Jsou prostě nejlepší - jako dobře uskladněný sýr: se stářím zraje, místo aby se kazil. Ale to netrvá věčně ...
Sobota 6.4.2002
Dneska se konala další zkouška, již v pořadí čtvrtá, šplhání nebo prusíkování 10 m po laně. Sraz byl v pět na Velké skále na Radyni. Ovšem King, Kvítko, Hombre a Bobr dorazili až s asi půlhodinovým zpožděním, což nebohého Skrblíka, který zde poctivě čekal, zmátlo. Chvíli hledal po všech skalách v okolí a nakonec odešel domů.
Za borovici upevněné lano se shodilo z přibližně desetimetrového převisu a mohlo se prusíkovat. První na to šel King, potom Hombre, po něm Bobr a nakonec Kvítko. Prusíkovalo se standardní metodou - jeden prusík na nohy(u), druhý na sedák. Po vyprusíkování až k převisu musel každý přes něj vylézt nahoru, což se akorát pro Bobra ukázalo na delší dobu jako neřešitelný problém. Kdoví, třeba byly na vině jeho černé sluneční brýle. Po úspěšném vylezení si každý dolů slanil. Celkově šlo všechno jako po másle, nepříjemná byla jen strašná zima: člověk stále necítil prsty.
| Bobr na laně aneb "Říkejte mi Neo!" |
|---|
 |
| Hombre prusíkuje: |
|---|
| Nějak jsem se roztočil! | Rotace zvládnuta, vzhůru nahoru! |
|---|
|
|
Pátek 5.4.2002
Dnes se měly konat hned dvě zkoušky do vstupního fyzického testu - 20 km jízda na kolech a spaní pod širákem bez spacáku. Bylo však velice chladno, a tak se nakonec na nocování nikdo necítil. Proběhla tedy pouze jedna zkouška, jízda na kolech. Na sraz se dostavili Malíček, King, Ryska, Hany, Marťan a Skrblík. Taky Kvítko, ale ten byl nemocen, a tak šel jen fotodokumentovat start a předat materiály k trase: jízdní plán a výškový profil. Poté se všichni přesunuli k Tyršovu mostu, kde byl start. Zde se ještě notnou chvíli čekalo na Bobra, ten však nedorazil. Podmínky nebyly právě příznivé: obloha sice vymetená, sluníčko svítilo, nicméně na silnicích byl páteční provoz a hlavně ukrutná zima, jen pár stupňů nad nulou. Nepříjemný byl také silný ledový protivítr, takže při jízdě se vyplatilo držet se v menších skupinkách.
| Na startu ... |
|---|
 |
Trasa v první polovině byla pohodová, jen mírně zvlněná - víceméně kopírovala údolí řeky Úhlavy. Avšak drtivý nápor přišel na 13. kilometru, kde trasa prudce uhýbá z údolí v Předenicích a stoupá po více než dva kilometry na hřeben do Netunic. Dosažená výška se drží až do cíle, ba ještě trochu roste - zatímco nejnižší bod trasy je start s 310 m n.m., nejvyšším bodem je právě cíl na 480 m n.m.. Takže nakonec se všichni vydali ze svých sil, nutno ale podotknout, že úspěšně. Smůlu měl jenom Hany, který prý zapomněl v Předenicích odbočit, a tak cíl prostě nenašel. Zde jsou výsledky:
| jméno | čas | komentář |
|---|
| Ryska, King | 49:57 | úžasný výkon, průměrná rychlost 24 km/h! |
| Marťan | 50:50 | no, stále druhý ... |
| Malíček | 58:00 | je to jeho parádní disciplína |
| Skrblík | 60:00 | uff, na vteřinu přesně! |
| Hany | nedojel do cíle | třeba si našel cíl vlastní |
Nakonec se pojďme podívat, jak závod prožívali sami účastníci. To nám umožní exklusivní příspěvek od Malíčka, který celý průběh závodu zachytil na uměleckém černobílém diapozitivu. První snímek byl pořízen někde mezi startem a Předenicemi. Druhé foto dokumentuje úsek druhý, od Předenic do Nebílov. Závěrečný finiš, zpočátku poněkud do kopce, věrně zachycuje snímek třetí - ale proč ta špatná nálada?
| Malíčkův fotoseriál |
|---|
 |
Pondělí 25.3.2002
Dnes proběhla zkouška číslo 2 - 1 km plavání volným způsobem. Sešli jsme se v zatím nevídaném počtu, ano, bylo nás 10: Bobr, Luki, Malíček, Kvítko, Ryska, Anděl, Hombre, Skrblík, Marťan a, po delší prodlevě, King. Zdárně jsme překonali úvodní překážku v podobě nepříjemné staré babky v pokladně, a mohli jsme se pustit do plnění testu. Přírodní podmínky byly příhodné, voda v bazénu měla pokojovou teplotu, jen jsme občas trpěli nedostatkem místa. Požadovaný limit 1 km všichni zvládli takřka bez problémů, jenom Skrblíka přepadla přibližně na 970. m zákeřná křeč. Skrblík se ale nedal, po krátkém odpočinku překonal bolest a, plavaje pouze pomocí rukou a jedné nohy, za velkého aplausu dorazil do cíle.
Venku před bazénem ještě proběhla krátká diskuse o tom, jak hodnotit, zda někdo splní či nesplní limit určitého bodu testu. Kvítko přišel s návrhem, který byl posléze přijat, že o tom, zda zkouškou prošel nebo neprošel, bude rozhodovat pouze dotyčný sám. Podle toho, jak cítí, že se vydal ze svých možností, jak je se svým výkonem spokojen. Dále se domluvil termín další zkoušky - šplhání nebo prusíkování 10 m po laně - na sobotu 6.4. 17:00 na Velké skále na Radyni.
Pátek 22.3.2002
Proběhla první zkouška - 10 km chůze s 8 kg zátěží. Na startu se objevili Kvítko, Malíček, Luki, Ryska, Marťan a Skrblík. Po nezbytném startovním fotu se vyrazilo na trasu. Ta byla označena fáborky, každý kilometr a posledních pět set metrů po sto metrech byly cedulky, takže si každý mohl určovat mezičasy a ladit tempo. Peloton se ihned na startu roztrhal, každý absolvoval závod víceméně sám (až na Kvítka s Ryskou). Závod se ukázal být velmi těžký. Výškové převýšení značné, trasa vedla i přes Krkavec! Navíc, závěrečný finiš vedl možná trochu nečekaně opět do kopce. A jak to dopadlo?
| jméno | čas | komentář |
|---|
| Ryska, Kvítko | 0:59:26:83 | ve dvou se to lépe táhne ... |
| Marťan | 1:04:01:31 | bylo to jen o vlásek, přesněji 0,5 km |
| Luki | 1:20:25:29 | 10 km mu nestačilo, sám si našel prý ještě 1,2 km navíc! |
| Skrblík | 1:27:50:64 | zvítězil přinejmenším sám nad sebou |
| Malíček | závod nedokončil | snad příště ... a bez pohorek! |
Myslím, že zkouška se povedla. Splnila totiž svůj cíl - každý si sáhl na dno svých sil, trošku se bičnul, trošku se otestoval, ale hlavně prověřil svoji vůli a něco neobvyklého zažil. Dokonce jsem v cíli zaslechl, jak někdo není se svým časem spokojen a chce si to dobrovolně zopakovat!
Plánované prusíkování se neuskutečnilo, protože už jednak nebyla nálada a síla, a druhak jsem neobstaral jištění, což se mnohým oprávněně nelíbilo. Zkouška se tak odsunula zatím na neurčito.
| Na startu ... |
|---|
 |
| Skrblík dobíhá do cíle |
|---|
 |
Tohohle data se konala první informační schůzka. Dostavili se na ni Kvítko, Hombre, King, Malíček, Bobr, Luki, Ryska, Marťan a Kuba. Společně se odsouhlasil, alespoň prozatím, název: SDA - Společenstvo drsných akcí. Probraly se postupně body vstupního fyzického testu, polemika nastala u bodu "Přespat jednu noc pod širákem". Někomu se zdálo, že to je zbytečné plýtvání časem, a tak Kvítko navrhl, že by to mohlo být bez spacáku. Návrh nebyl jednohlasně přijat, ale nakonec se to tak odhlasovalo. Dále se rokovalo o konkrétních termínech konání vstupního testu. Záhy se zjistilo, že nebude snadné se sejít v plném počtu, proto se víceméně odsouhlasilo, že první skupina (ti, co se zúčastní všech zatím dohodnutých schůzek), připraví napevno trasy a ty si pak mohou ostatní plnit individuálně, ale vždy za přítomnosti někoho, kdo má tu kterou disciplínu již splněnou. Dohodnuté termíny jsou následující:
- pátek 22.3. 15:30 na konečné tramvaje č.4 na Košutce - 10 km chůze s 8 kg zátěží a prusíkování. Nejprve zaběhneme okruh, který bude již dříve připraven a potom si někde v lese přehodíme lano přes strom a ... vyprusíkujeme to. Nezapomeňte si vzít dobrý batoh s alespoň 8 kg zátěže!
- pondělí 25.3. 20:00 před bazénem SK Radbuza na stavárně na Chodském náměstí - plavání 1 km volným způsobem. Půjdeme do bazénu a tam si dáme 1 kilometřík, což je v mírách tohoto koupaliště, pokud se nepletu, 40 bazénů. S sebou nic než plavky.
- pátek 5.4. 17:00 u kluboven na Slovanech - 20 km jízda na kolech a spaní pod širákem bez spacáku. Po srazu zajedeme připravené 20 km kolečko a zapíchneme to někde v lesích, asi na Radyni. Tam potom přečkáme pod širákem noc. Ráno volný návrat domů, případně na Den otevřených kluboven. S sebou si vezměte nějaké jídlo a oblečení na noc, bude se hodit!
Nakonec se dohodl termín první akce, které se bude moci zúčastnit kdokoli, kdo bude mít splněno. Jedná se o víkend 13. - 14.4., předběžně se pojede Berounka.
Kvítko